Pozapomenuté jarní bylinky
Poslední dobou je ve velké módě medvědí česnek. Jak je hrozně zdravý, výživný a tak podobně. To je pravda. Vůbec nic proti němu nemám, naopak, mám ho velice ráda. Jen už začínám mít pocit, že všeho moc škodí. A je tu ještě jedna věc. Čím dál více lidí podniká výpravy na tuto bylinku. Míst, kde roste, není zase až tak moc a tak může docházet až k plenění těchto oblastí.
Proto jsem se dnes rozhodla psát o jiných bylinkách, takových, které jsou, či spíše byly mnohem známější než medvědí česnek, jen rostou téměř všude a tak se na ně pro jejich zdánlivou obyčejnost trochu pozapomnělo. Najdete je kdekoli po naší vlasti, stačí si jen dávat pozor na znečištění, ale nemusíte kdovíjak daleko cestovat, což je případě „honby“ za česneho leckdy potřeba. A v mnohých případech dokonce přírodě lehkou redukcí těchto rostlin můžete i pomoci.
U některých bylin uvádím také jejich další využití v pozdějších ročních obdobích, protože by bylo škoda se o nich nezmínit.
Ze všeho nejdřív zmíním kopřivu (dvoudomá - Urtica dioica či žahavka - Urtica urens). Můžete jí využít na spoustu způsobů. Pro jarní očistné kůry do čajů, které ocení také anemici. Tradičně se dávala do různých nádivech a není důvod v tom nepokračovat. Pro mě je úžasná v polévkách jakéhokoliv druhu – česnečce s kroupami, drůbežím vývaru s kořenovou zeleninou nebo přidaná do špenátové polévky, kde ji ani nepostřehnete. Doporučuji posekat na velmi jemno a dát vařit o něco déle než jiné zelené bylinky (min. tak 5 minut, klidně i 10). Ztratí pak svou ostrost a změkne.
Při sběru je vhodné mít rukavice, i když já je většinou nepoužívám a opatrně sbírám jen vrcholky rostlin. Kopřiva má ještě jedno skvělé využití, o kterém se moc neví. Jedná se o kopřivová semena. Ta se dají také přidávat do jídel nebo se z nich vaří čaj, který může pomáhat při vyčerpání a celkovém oslabení organismu. Vím, že je to individuální, ale pro mě je to naprosto úžasný „doping“. Sběrem kopřiv přírodě opravdu neuškodíte.
Další naší tradiční bylinkou je smetanka lékařská, lat. Taraxacum officinale (lidově řečeno pampeliška, v dnešní době se tento název stále více uvádí bez souvislosti s pravým označením). Při přípravě pokrmů ji můžeme využít podobně jako kopřivu s tím rozdílem, že ji není třeba tak dlouho vařit, stačí do 5 minut. Opět lze použít do všech možných polévek a pokrmů, kam dáváte zelené bylinky. Já osobně lituji, že jsem ji pro větší použití objevila poměrně nedávno, polévka s ní dostane téměř nový rozměr chuti.
Do polévky můžete přihodit i pár květů, lépe také nadrobno posekaných. Dále samozřejmě květy používáme na výrobu „pampeliškového“ sirupu či dříve řečeného „medu“. Pro očistné kůry lze použít celé rostliny, největší účinek má však kořen, který je třeba alespoň 10 min. povařit a nejlépe nechat ještě ve vodě odstát. Pro sběr kořenů doporučuji okraje lesů, protože půda zde bývá kypřejší a měkčí než na loukách a tak se vám podaří vytáhnout ze země větší kus kořene i bez použití zahradnického náčiní.
Příroda vám opět poděkuje, v případě smetanky dokonce velmi, protože tato rostlina je velmi agresivní druh, který zejména (ale nejen tam) v horských oblastech pomalu vytlačuje původní druhy.
Chutným zpestřením jídelníčku je také řebříček obecný (Achillea millefolium). Jeho mladé žebříčkovité listy lze přidávat do polévek či např. do míchaních vajec. Na přípravu výluhu (čaje) se hodí celá nadzemí část rostliny, neúčinnější je květ a listy. Řebříček je dobrý nejen pro harmonizaci ženských orgánů, ale také na močové cesty či na trávení.
Obdobným způsobem můžeme využít také jitrocel (kopinatý – Plantago lanceolata či větší – Plantago major). Jako bylina ve formě výluhu je výrobný při kašli, zahlenění či na zlepšení trávení. Vhodný je i pro děti. Ty ocení asi hlavně jitrocelový sirup, který si můžeme snadno vyrobit sami. Zevně pak pomáhá při hojení ran, bodnutí hmyzem či spáleninách.
Dalo by se pokračovat – jetel, jahodník, bříza, sedmikráska... Bylinek, které jsou všude kolem nás a neprávem je opomíjíme, je opravdu hodně.
Autor: Ing. Lenka Foltýnová (lektorka Institutu zdravého života)
Pozapomenuté jarní bylinky
Poslední dobou je ve velké módě medvědí česnek. Jak je hrozně zdravý, výživný a tak podobně. To je pravda. Vůbec nic proti němu nemám, naopak, mám ho velice ráda. Jen už začínám mít pocit, že všeho moc škodí. A je tu ještě jedna věc. Čím dál více lidí podniká výpravy na tuto bylinku. Míst, kde roste, není zase až tak moc a tak může docházet až k plenění těchto oblastí.
Proto jsem se dnes rozhodla psát o jiných bylinkách, takových, které jsou, či spíše byly mnohem známější než medvědí česnek, jen rostou téměř všude a tak se na ně pro jejich zdánlivou obyčejnost trochu pozapomnělo. Najdete je kdekoli po naší vlasti, stačí si jen dávat pozor na znečištění, ale nemusíte kdovíjak daleko cestovat, což je případě „honby“ za česneho leckdy potřeba. A v mnohých případech dokonce přírodě lehkou redukcí těchto rostlin můžete i pomoci.
U některých bylin uvádím také jejich další využití v pozdějších ročních obdobích, protože by bylo škoda se o nich nezmínit.
Ze všeho nejdřív zmíním kopřivu (dvoudomá - Urtica dioica či žahavka - Urtica urens). Můžete jí využít na spoustu způsobů. Pro jarní očistné kůry do čajů, které ocení také anemici. Tradičně se dávala do různých nádivech a není důvod v tom nepokračovat. Pro mě je úžasná v polévkách jakéhokoliv druhu – česnečce s kroupami, drůbežím vývaru s kořenovou zeleninou nebo přidaná do špenátové polévky, kde ji ani nepostřehnete. Doporučuji posekat na velmi jemno a dát vařit o něco déle než jiné zelené bylinky (min. tak 5 minut, klidně i 10). Ztratí pak svou ostrost a změkne.
Při sběru je vhodné mít rukavice, i když já je většinou nepoužívám a opatrně sbírám jen vrcholky rostlin. Kopřiva má ještě jedno skvělé využití, o kterém se moc neví. Jedná se o kopřivová semena. Ta se dají také přidávat do jídel nebo se z nich vaří čaj, který může pomáhat při vyčerpání a celkovém oslabení organismu. Vím, že je to individuální, ale pro mě je to naprosto úžasný „doping“. Sběrem kopřiv přírodě opravdu neuškodíte.
Další naší tradiční bylinkou je smetanka lékařská, lat. Taraxacum officinale (lidově řečeno pampeliška, v dnešní době se tento název stále více uvádí bez souvislosti s pravým označením). Při přípravě pokrmů ji můžeme využít podobně jako kopřivu s tím rozdílem, že ji není třeba tak dlouho vařit, stačí do 5 minut. Opět lze použít do všech možných polévek a pokrmů, kam dáváte zelené bylinky. Já osobně lituji, že jsem ji pro větší použití objevila poměrně nedávno, polévka s ní dostane téměř nový rozměr chuti.
Do polévky můžete přihodit i pár květů, lépe také nadrobno posekaných. Dále samozřejmě květy používáme na výrobu „pampeliškového“ sirupu či dříve řečeného „medu“. Pro očistné kůry lze použít celé rostliny, největší účinek má však kořen, který je třeba alespoň 10 min. povařit a nejlépe nechat ještě ve vodě odstát. Pro sběr kořenů doporučuji okraje lesů, protože půda zde bývá kypřejší a měkčí než na loukách a tak se vám podaří vytáhnout ze země větší kus kořene i bez použití zahradnického náčiní.
Příroda vám opět poděkuje, v případě smetanky dokonce velmi, protože tato rostlina je velmi agresivní druh, který zejména (ale nejen tam) v horských oblastech pomalu vytlačuje původní druhy.
Chutným zpestřením jídelníčku je také řebříček obecný (Achillea millefolium). Jeho mladé žebříčkovité listy lze přidávat do polévek či např. do míchaních vajec. Na přípravu výluhu (čaje) se hodí celá nadzemí část rostliny, neúčinnější je květ a listy. Řebříček je dobrý nejen pro harmonizaci ženských orgánů, ale také na močové cesty či na trávení.
Obdobným způsobem můžeme využít také jitrocel (kopinatý – Plantago lanceolata či větší – Plantago major). Jako bylina ve formě výluhu je výrobný při kašli, zahlenění či na zlepšení trávení. Vhodný je i pro děti. Ty ocení asi hlavně jitrocelový sirup, který si můžeme snadno vyrobit sami. Zevně pak pomáhá při hojení ran, bodnutí hmyzem či spáleninách.
Dalo by se pokračovat – jetel, jahodník, bříza, sedmikráska... Bylinek, které jsou všude kolem nás a neprávem je opomíjíme, je opravdu hodně.
Autor: Ing. Lenka Foltýnová (lektorka Institutu zdravého života)