Lepek – prokletí dnešní doby?
O lepku už jste asi slyšeli. Pro stále více lidí je to součást potravy, kterou musejí ze svého jídelníčku natrvalo nebo přinejmenším na delší dobu zcela vyloučit. To se týká celiaků a alergiků na lepek. Tito lidé samozřejmě bezlepkovou dietu dodržovat musejí, není třeba o tom více diskutovat. Chci však psát o něčem trochu jiném, co se může týkat každého zdravého člověka.
Velkou chybou pro zdravé konzumenty je totiž přejít bez hlubších znalostí na bezlepkovou dietu. Domnívat se, že vše, na čem je napsáno bezlepkové či je vyobrazen přeškrtnutý klas, je automaticky zdravé, je nesmysl. Znamená to pouze, že je to bezpečné pro nemocné celiakií či alergiky na lepek, tedy že ji daná potravina nezpůsobí vážné potíže. Pořád to ale mohou být (a často také jsou) potraviny plné škrobu, cukrů a různých pojiv. Největším omylem je pak doporučování bezlepkového pečiva zdravým lidem na hubnutí.
Deproteinovaný pšeničný škrob (byl z něho odstraněn lepek), kukuřičný či bramborový škrob nejsou potraviny, které by bylo vhodné konzumovat ve velkém. Stejně tak pojiva jako guma guar, xantan, karagenan apod. Stačí si přečíst pozorně složení a věřím, že vás chuť hubnout s těmimo lahůdkami přejde. Můj názor je, že bezlepkové pečivo by měli omezovat i celiaci a alergici na lepek, ovšem pro zdravé jedince není opravdu žádný důvod tento typ potravin nejíst. Můžete si samozřejmě upéct vlastní zdravější chléb třeba z pohankové mouky s různými semínky a ořechy. To už je něco jiného. Výše popsané platí také pro další druhy bezlepkového pečiva a různé sladkosti, např. oplatky a sušenky.
Pokud se chcete stravovat bezlepkově, není v tom žádný problém, ovšem za předpokladu, že budete jíst přirozeně bezlepkovou stravu. To znamená vyloučit klasické obiloviny plus samozřejmě výrobky z nich. Místo toho je nahradíte jinými zdroji živin – je jich mnoho, jáhly (loupané proso), pohanku (ne každému sedne její specifická vůně a chuť), rýži, kukuřici, amarant, případně quinou či slzovku. Z těchto (pseudo)obilovin lze připravit kaše, nákypy, přidat do polévek, z jejich mouk pak moučníky či použít na zahušťování. Další mouky vhodné při bezlepkové stravě jsou např. luštěninové – hrachová, čočková, lupinová, cizrnová atd.
Luštěniny je dobré konzumovat v různých formách, nejen jako mouky. Pomazánky, kaše či saláty z nich jsou zdravým zpestřením jídelníčku. Pokud navíc vezmeme v potaz současné závěry vědců, že také oves je bezlepkový, tak zjistíme, že naše strava je velmi pestrá, nic v ní nechybí a ani nepřebývá. Nesmíme zapomínat na velké množství zeleniny, kvalitní (nenastavované škroby apod.) mléčné výrobky, libové maso a ovoce. Za určitých okolností lze takto i zhubnout, není to ale pravidlo.
Pokud tedy chcete jíst bezlepkově, směle do toho. Teď už víte, jak na to. Pro úplnost ale podotýkám, že zdravým lidem naprosto postačí omezit bílou mouku, tedy zejména tu pšeničnou. Používání celozrnné mouky pšeničné, špaldové, ječné či žitné vám neuškodí, právě naopak.
Autor: Ing. Lenka Foltýnová (lektorka Institutu zdravého života Welko)
Lepek – prokletí dnešní doby?
O lepku už jste asi slyšeli. Pro stále více lidí je to součást potravy, kterou musejí ze svého jídelníčku natrvalo nebo přinejmenším na delší dobu zcela vyloučit. To se týká celiaků a alergiků na lepek. Tito lidé samozřejmě bezlepkovou dietu dodržovat musejí, není třeba o tom více diskutovat. Chci však psát o něčem trochu jiném, co se může týkat každého zdravého člověka.
Velkou chybou pro zdravé konzumenty je totiž přejít bez hlubších znalostí na bezlepkovou dietu. Domnívat se, že vše, na čem je napsáno bezlepkové či je vyobrazen přeškrtnutý klas, je automaticky zdravé, je nesmysl. Znamená to pouze, že je to bezpečné pro nemocné celiakií či alergiky na lepek, tedy že ji daná potravina nezpůsobí vážné potíže. Pořád to ale mohou být (a často také jsou) potraviny plné škrobu, cukrů a různých pojiv. Největším omylem je pak doporučování bezlepkového pečiva zdravým lidem na hubnutí.
Deproteinovaný pšeničný škrob (byl z něho odstraněn lepek), kukuřičný či bramborový škrob nejsou potraviny, které by bylo vhodné konzumovat ve velkém. Stejně tak pojiva jako guma guar, xantan, karagenan apod. Stačí si přečíst pozorně složení a věřím, že vás chuť hubnout s těmimo lahůdkami přejde. Můj názor je, že bezlepkové pečivo by měli omezovat i celiaci a alergici na lepek, ovšem pro zdravé jedince není opravdu žádný důvod tento typ potravin nejíst. Můžete si samozřejmě upéct vlastní zdravější chléb třeba z pohankové mouky s různými semínky a ořechy. To už je něco jiného. Výše popsané platí také pro další druhy bezlepkového pečiva a různé sladkosti, např. oplatky a sušenky.
Pokud se chcete stravovat bezlepkově, není v tom žádný problém, ovšem za předpokladu, že budete jíst přirozeně bezlepkovou stravu. To znamená vyloučit klasické obiloviny plus samozřejmě výrobky z nich. Místo toho je nahradíte jinými zdroji živin – je jich mnoho, jáhly (loupané proso), pohanku (ne každému sedne její specifická vůně a chuť), rýži, kukuřici, amarant, případně quinou či slzovku. Z těchto (pseudo)obilovin lze připravit kaše, nákypy, přidat do polévek, z jejich mouk pak moučníky či použít na zahušťování. Další mouky vhodné při bezlepkové stravě jsou např. luštěninové – hrachová, čočková, lupinová, cizrnová atd.
Luštěniny je dobré konzumovat v různých formách, nejen jako mouky. Pomazánky, kaše či saláty z nich jsou zdravým zpestřením jídelníčku. Pokud navíc vezmeme v potaz současné závěry vědců, že také oves je bezlepkový, tak zjistíme, že naše strava je velmi pestrá, nic v ní nechybí a ani nepřebývá. Nesmíme zapomínat na velké množství zeleniny, kvalitní (nenastavované škroby apod.) mléčné výrobky, libové maso a ovoce. Za určitých okolností lze takto i zhubnout, není to ale pravidlo.
Pokud tedy chcete jíst bezlepkově, směle do toho. Teď už víte, jak na to. Pro úplnost ale podotýkám, že zdravým lidem naprosto postačí omezit bílou mouku, tedy zejména tu pšeničnou. Používání celozrnné mouky pšeničné, špaldové, ječné či žitné vám neuškodí, právě naopak.
Autor: Ing. Lenka Foltýnová (lektorka Institutu zdravého života Welko)