Je čas vinobraní, takže popovídat si chvilku o víně je aktuální a stylové. Navíc v situaci, kdy spotřeba vína v naší republice rok od roku stoupá, se současným poklesem spotřeby tvrdého alkoholu. Víno má totiž, na rozdíl od lihovin, velmi příznivé účinky na naše zdraví – samozřejmě pouze v případě, že se pije s rozumem a v přiměřeném množství. Historie vína je velmi dlouhá a víno doprovází člověka snad od doby, kdy se vzpřímil a posléze začal cíleně pěstovat různé plodiny. Víno je nápoj vyráběný zkvašením šťávy z vinných hroznů. Vinné hrozny se seberou, lisují a nechají se zkvasit v uzavřených nádržích nebo sudech. Vína známe červená a bílá. Rozdíl mezi nimi není pouze v barvě, ale zejména v technologii zpracování hroznů. 

Jaký je tedy rozdíl mezi červeným a bílým vínem? 

Hlavní rozdíl mezi červeným a bílým vínem spočívá v tom, zda se nechávají kvasit hrozny i se slupkou nebo zda jsou slupka a jadérka odstraněny.Bílé víno se vyrábí tak, že se před kvašením vinné hrozny slisují a odstraní se z nich slupka, semínka a další části. Teprve poté se víno nechá kvasit. Naproti tomu červené víno se vyrábí tak, že se rozdrcené hrozny i se slupkou nasypou do kvasných nádob a víno tak kvasí se slupkou i jadérky. Díky slupce pak získává červené víno svou barvu a navíc se ze slupky do červeného vína dostávají rostlinné látky, které mu dávají jeho charakteristickou chuť a vůni. Ze slupky vinných hroznů do červeného vína pronikají látky se silnými léčivými účinky, jako jsou třísloviny (taniny) nebo jeden z nejsilnějších přírodních antioxidantů – resveratrol. Bílé víno sice obsahuje tyto léčivé rostlinné látky také, ale v mnohem menším množství. V zájmu objektivity je však nezbytné dodat, že množství a kvalita výše uvedených látek ve víně je dáno mnoha faktory, kde na prvních místech stojí podnebí a s tím spojená intenzita slunečního záření a samozřejmě kvalita a složení půdy. I kdybychom vzali stejnou odrůdu, bude rozdíl v množství těchto látek rozdílné v hroznech vypěstovaných například ve Středomoří, v Kalifornii, v Chile nebo na Pálavě. Takže, zatímco z odrůd červených a modrých vinných hroznů se vyrábí červená vína, bílé víno je možné vyrobit jak z červených vinných hroznů, tak z hroznů bílých.

Když srovnáme nutriční profily obou typů vín, jsou na tom červené i bílé víno na první pohled velmi podobně. Pakliže však srovnáme obsah živin v jedné skleničce (150 ml), najdeme mezi červeným a bílým vínem určité rozdíly – viz tabulka: 

Z ní vidíme, že červené víno je na tom z hlediska obsahu mikroživin (vitamínů, minerálních látek a stopových prvků) o něco málo lépe než víno bílé. To však naproti tomu obsahuje o něco méně energie. 

Je pravdou, že červené víno má větší vliv na zdraví? 

Logicky se to dá předpokládat, protože červené víno se vyrábí kvašením vinných hroznů včetně slupky a jadérek, je tudíž velmi bohatým zdrojem látek, které mají řadu kladných účinků na vaše zdraví. Na co konkrétně? 

Jedním z jeho účinků je nezpochybnitelný pozitivní účinek na kardiovaskulární systém. 

 Někteří odborníci se domnívají, že červené víno stojí za takzvaným “francouzským paradoxem”. Ve Francii je totiž četnost výskytu kardiovaskulárních chorob v populaci relativně nízká, a to i přesto, že jí hodně nasycených tuků. Výzkum prokázal, že konzumace červeného vína může chránit před onemocněním kardiovaskulárního systému. Některé studie dokonce potvrzují, že umírněné pití červeného vína snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby až o 30%. Důvodem je pravděpodobně to, že červené víno obsahuje látky s antioxidačními a protizánětlivými účinky (zejména již zmíněný resveratrol), které pomáhají snižovat riziko vzniku srdečních onemocnění. Další studie však poukazují na to, že za „francouzským paradoxem“ stojí konzumace kvalitních sýrů. To by však musel v tomto případě být popsán i „holandský paradox“ nebo „švýcarský paradox“, jelikož i v těchto zemích je spotřeba kvalitních sýrů hodně vysoká. 

Dalším z účinků je zvyšování hladiny “hodného” HDL cholesterolu v krvi. 

Studie naznačují, že červené víno také zvyšuje hladinu “hodného” HDL cholesterolu v krvi. Vyšší hladina HDL cholesterolu je spojována s nižším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jedna menší studie na dospělých zkoumala účinky červeného vína na hladinu HDL cholesterolu v krvi. Účastníci, kteří pili každý den 1 - 2 skleničky červeného vína po dobu 4 týdnů měli o 11 - 16% vyšší hladinu HDL cholesterolu v krvi než ti, kdo pili pouze vodu nebo vodu s výtažkem z vinné révy. 

Červené víno může zpomalovat věkem podmíněné zhoršování funkce mozku 

Několik studií potvrzuje, že konzumace červeného vína pomáhá zpomalovat věkem podmíněné zhoršování funkce mozku. To je částečně dáno antioxidačními a protizánětlivými účinky látky zvané resveratrol, která se v červeném víně nachází. Zdá se, že resveratrol brání tvorbě bílkovinných částic zvaných amyloid - beta. Tyto částice se v mozku ukládají a vytváří takzvané senilní plaky a jsou pak jednou z hlavních příčin vzniku  Alzheimerovy choroby.  

Další léčivé účinky resveratrolu 

Odborníci resveratrol zkoumají především jako účinnou látku v některých doplňcích stravy.V potravinových doplňcích se ale resveratrol nachází ve vysokých koncentracích a studie potvrdily, že ve vyšším množství má - mimo jiné - následující léčivé účinky: 

• Zmírňuje bolest kloubů: Resveratrol brání poškozování chrupavek.
• Pomáhá v prevenci diabetu: Resveratrol zvyšuje citlivost buněk k inzulinu. Studie na zvířatech také naznačují, že resveratrol brání vzniku komplikací cukrovky.
• Prodlužuje život: Resveratrol aktivuje geny, které zmírňují projevy nemocí souvisejících se stářím.
• Může pomáhat v prevenci a léčbě rakoviny: Účinky resveratrolu v prevenci a léčbě nádorových onemocnění byly zkoumány v celé řadě studií. Jejich výsledky jsou ale nejednoznačné. 

Další léčivé účinky vína 

Většina studií se zaměřuje na zkoumání léčivých účinků červeného vína, ale i bílé víno a ostatní druhy alkoholu mají při přiměřené konzumaci kladný vliv na vaše zdraví.

Tady jsou ty nejvýznamnější:

• Snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění: Více než 100 studií potvrdilo, že umírněná konzumace alkoholu snižuje riziko kardiovaskulárních chorob o 25 - 40%.
• Snížení rizika úmrtí na srdeční choroby a mozkovou mrtvici: V jedné dánské studii bylo zjištěno, že lidem, kteří pijí malé množství vína, hrozí menší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a mozkovou mrtvici než lidem, kteří pijí pivo či jiné alkoholické nápoje.
• Snížení hladiny cholesterolu v krvi: Studie naznačují, že umírněná konzumace alkoholu může snižovat hladinu cholesterolu v krvi. 
• Snížení riziko úmrtí: Řada populačních studií naznačuje, že lidem, kteří pijí víno, hrozí nižší riziko smrti z jakýchkoli příčin, včetně kardiovaskulárních onemocnění.
• Snížení rizika neurodegenerativních onemocnění: Lidé, kteří umírněně pijí víno nebo jiné alkoholické nápoje, mají nižší riziko, že onemocní neurodegenerativními chorobami, jako jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, než lidé, kteří žádný alkohol nepijí.
• Nižší riziko onemocnění artrózou: Některé studie naznačují, že lidé, kteří pií víno mají nižší riziko, že onemocní artrózou než lidé, kteří pijí pivo.
• Nižší riziko onemocnění některými druhy rakoviny: Pozorovací (observační) studie naznačují, že u lidí, kteří pijí víno, dochází méně často k onemocnění rakovinou plic. 

Nesmíme ale opomenout fakt, že výše uvedené studie jsou z podstaty věci observační. Tyto studie jsou založeny na pozorování a neprokazují příčinnou souvislost. Proto je nutné brát je s velkou rezervou. 

Nevýhody pití vína 

Největší nevýhodou spojenou s pitím vína je jeho nadměrná konzumace. Ovšem co je to nadměrná konzumace není tak úplně jasné, protože každá jednotlivá země má svá pravidla a určuje si limity pro umírněnou konzumaci alkoholu sama. Obecné doporučení Světové zdravotnické organizace je pít maximálně 2 standardní nápoje denně, maximálně 5 dní v týdnu.

Doporučení pro Českou republiku je pít méně než 2 skleničky vína (nebo 1 pivo) denně pro muže a maximálně 1 skleničku vína denně pro ženy. V některých zemích je tato horní hranice ještě nižší. Za standardní nápoj dle Světové zdravotnické organizace se považuje 150 ml sklenička vína s obsahem alkoholu 12%. Je ale také potřeba upravit denní konzumaci alkoholu podle toho, jaké nápoje pijete (například některá kalifornská vína obsahují 13 - 15% alkoholu a je potřeba tedy denní konzumaci snížit, abyste se vešli do maximálního povoleného limitu).

Léčivé účinky červeného vína se totiž snadno mohou změnit v účinky škodlivé, pokud ho budete pít hodně. V nadměrném množství totiž alkohol způsobuje poškození orgánů, závislost a ničí mozek.

Navíc také nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku infekčních onemocnění, protože alkohol oslabuje vaši imunitu. A v neposlední řadě také alkohol může zvyšovat riziko vzniku některých druhů rakoviny. A to jsou samozřejmě závažná rizika, takže lékaři a odborníci na zdraví v žádném případě nedoporučují, abyste začali pít alkohol jenom pro jeho “údajné” léčivé účinky. 

Je tedy červené víno opravdu zdravější než bílé? 

Pokud pijete víno, tak červené víno je podstatně zdravější neboli méně škodlivější než víno bílé.

Jinými slovy z hlediska účinků na vaše zdraví je červené víno jasným vítězem. Je však třeba mít na paměti, že pití alkoholu rozhodně není zdraví prospěšná, protože i když může mít alkohol v malém množství určité kladné účinky, negativní důsledky jeho nadměrné konzumace jsou zničující. Navíc je potřeba si uvědomit, že většina studií, které sledovaly účinky alkoholu na lidské zdraví, je pozorovacích, nemají velkou vypovídací hodnotu, protože nelze prokázat příčinu a důsledek (tedy nelze jednoznačně říci, zda alkohol sám o sobě má léčivé účinky nebo zda jsou zjištěné léčivé účinky způsobeny také dalšími faktory a životním stylem). Pokud máte víno rádi, je červené víno rozhodně lepší volbou, ale v každém případě platí, že alkohol byste měli pít umírněně nebo ho raději nepít vůbec. Léčivé účinky, které jsou mu připisovány, totiž má i řada zdraví prospěšných potravin, jejichž konzumace není tak nebezpečná jako pití alkoholu. 

Autor: Michal Vilímovský (volně upravil Ing. Vladimír Klescht, vedoucí lektor Institutu)